Naší
primární snahou jako autorů projektu a architektonické koncepce
domu bylo navrhnout v místě stávající zchátralé chaty takovou
stavbu, která by byla nejen kvalitní stavbou /architekturou/, ale
byla i přirozenou součástí přírodního prostředí a pozitivním
způsobem spoluvytvářela „genia loci“. Přestože prvotním
impulsem je zadání stavebníka realizovat vizuálně, technologicky
a typologicky soudobý objekt nelze nevnímat silný
tradicionalistický prvek shodný pro většinu staveb v okolí
vytvářející typický charakter „krkonošské architektury“
jakousi cennou lokální značku, jenž je hodnotou, která se
vytvářela v průběhu celého stavebního vývoje celých Krkonoš.
Je to obdobný princip jaký se vyskytuje obecně u horských staveb
zakarpatských, nebo alpských.

Zároveň
silně vnímáme příklady současných realizací v oblasti, které
mnohdy na tuto estetiku zcela záměrně ,v touze o čistě soudobý
vzhled, rezignují. A přestože se v řadě případů nejedná o
vysloveně špatné stavby, tak mnohdy působí nepatřičným dojmem
a jsou jakoby vytržené z kontextu.

Naší
snahou tedy bylo se inspirovat v tradiční architektuře /potažmo v
původní podobě stávající chaty dle archivních plánů/ a
pokusit se pouze pomocí lehkého posunu významu a tvarosloví
identifikovat navrhovanou stavbu se současností 21. století.

Nedílnou
součástí typologie a tvarosloví tradičních staveb je i
promítnutí funkce jednotlivých částí domu do vnějšího
vzhledu /funkční morfologie/. Společenské místnosti v přízemí /kuchyně, obytné místnosti, jídelny/ jsou tématizovány
četnými okenními otvory s největším rozměrem. V horních
patrech /povětšinou půdách a mansardách/ jsou umístěny ložnice
prosvětlené menšími okny ve štítech, nebo střešními vikýři.
Celkový vzhled doplňují malá technická okna v kamenné
podezdívce. Zde
jsme se pokusili uplatnit moderní přístup /typologická změna
tradičních principů/ právě v typologickém posunu, kde hlavní
společenská místnost – navíc s otevřeným mezonetem je
situována v patře a otevřená do krovu. Toto se analogicky s
tradičními postupy projeví zvětšenými okenními otvory právě
v patře a menšími okny v parteru.

Vnější
vzhled stavby, jak již bylo řečeno výše, je záměrně inspirován
původní krkonošskou architekturou, ale tématizuje i prvky
solitérní horské architektury – horské boudy s dominantní
převýšenou hmotou střechy nad dřevěnou „podnoží“,
kamennou podezdívkou a tradičním dřevěným obkladem ve štítu.
Krkonošské štíty bývají často stupňovitě předsazené nad
vstupním podlaží. Návrh tento motiv využívá a proměňuje ve
stupňovité vychýlení štítové stěny směrem ven, takže hřeben
střechy je viditelně delší než délka stavby u její základny.
Toto řešení má i praktický význam, neboť lépe ochraňuje
dřevěný obklad štítů proti povětrnostním vlivům a prodlužuje
životnost dřevěného materiálu. Je to v našem pojetí přímý
odkaz k soudobé architektuře používající často prvky estetičnosti a vychylování hmoty staveb nad jejich půdorys.

V
površích fasád návrh důsledně používá přírodní materiály,
které časem patinují čímž dochází k procesu „pozitivního
stárnutí“ obdobně jako u tradiční zástavby.

Průčelní
stěna - štít horské boudy je široký, a má tři okenní osy.
Při malé výšce stropu a pečlivém umístění v terénu
působí stavba jako by byly vrostlá do okolního terénu a hlavní
pozornost na sebe poutá mansardová střecha původního tvaru. Ve
štítu je v jeho horní části umístěno kosočtvercové okno jako
analogický odkaz na lidovou architekturu, která často podobným
způsobem řešila spíše dekorativně otvory v horních partiích
štítů. Výtvarné sepětí této hmotově jednoduché, nezdobené
chalupy s okolím je podle našeho názoru velice citlivé a
vychází z tradičního řešení umístění lučních bud na
vrstevnici.

Pro navržené dřevěné
obklady jsou charakteristické krycí nátěry s odlišnými spárami
a okenními rámy. Charakteristickými barevnými odstíny jsou
odstíny hnědé a černé. Návrh se důsledně chce vyvarovat nevhodné barevnosti charakteristické pro nové stavby v lokalitě.

Pro
návrh je charakteristická kombinace dřeva s lomovým kamenem.
Zásadně byl používán materiál, který se vyskytoval v okolí
– lomová žula, smrkové či jedlové trámy. Jako střešní
krytina je navržen měděný před-zvětralý plech s hustě
rozmístěným falcem.

Krajinný
ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická
charakteristika tohoto místa, nebude navrhovanou přestavbou
snižovat jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásah do krajinného
rázu, v tomto případě umístěním stavby, je proveden identicky
se stávajícím stavem a tedy s ohledem na zachování významných
krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních
dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.

Horská chata Svatý Petr

2. Místo ve Veřejné soutěži. Konceptem
„školy v nové aleji“ je centrum spojující obec tj. náves,
kostel a cihelnu (tradičně sociálně-ekonomický symbol Jirčan).
Školní areál s knihovnou, školkou a sportovišti je pro nás
vzhledem ke své velikosti v poměru k měřítku obce archetypem
hospodářského dvora / analogií je Jirčanský dvůr u kostela.
Význam objektu školy pro obec, její poloha a měřítko musí být
v úzkém sepětí se stávající strukturou sídla. Nová
/připojovací komunikace/ musí významem odpovídat významu
objektu – mít vlastní příběh navazující na kontext obce
/kostel, centrum obce, škola, cihelna, volná krajina.../ Uskupení
budov kolem nástupního „nádvoří „ umožňuje snadnou
orientaci, přehledný provoz , kontrolu, funkční zónování a
také požadovanou etapizaci výstavby. Prostorový koncept v
maximální míře umožňuje výstavbu v několika fázích, a to i
za plného provozu.

Základní škola Psáry Jirčany

Jedná
se o soubor dvou budov se společným vnitřním dvorem
trojúhelníkovitého půdorysu vymezeném zdí Valdštejnské
zahrady a ulicí Letenská. Starší budova je dvoupodlažní barokní
pavlačová stavba oddělující dvůr od ulice a mladší
vnitrobloková stavba je ze začátku století dvacátého.

Zadáním
investora byla celková rekonstrukce objektu s cílem historické
rehabilitace exteriérů i interiérů. Využití možného
potenciálu formou půdní dostavby nižší části kryté
Valdštejnskou zdí a zakrytí pavlače. Zlepšení optického
kontaktu s panoramatem Pražského hradu navržením terasy a
reorganizace půdorysů s celkovou revizí technologického zázemí
s ohledem na ekonomiku provozu.

V
exteriéru byl hlavní důraz kladen na vytvoření čitelného a
architektonicky zajímavého dojmu z vnitřního dvora, který je
hlavní vstupní branou do objektu. Návrh se zabývá jak
materiálovou kultivací tak i organizací vlastní plochy dvora
především jasně vymezenou komunikací pro pěší.

Stmelujícím
a svým způsobem dominantním prvekem jinak hmotově a stylově
rozdrobeného exteriéru dvora byla navržena výtvarně pojatá
předstěna z tahokovu. Tato vytváří přechod mezi starším
pavlačovým objektem a pozdější dvorní vestavbou. Tento nový
prvek současně absorbuje nově navrženou střešní nástavbu i
existující celoskleněnou vstupní fasádu spojovacího traktu.
Jako analogie tohoto řešení bylo použito motivu fasády hustě
porostlé břečťanem, kde se ztrácí konkrétní architektonické
detaily fasády stavby, ale pouze zpoza jakéhosi filtru prosvítá
obrys stavby a okenní otvory. 

Zmíněná
pavlač byla zakryta celodřevěným proskleným dřevěným deštěním
v historizujícím stylu při zachování původního kovaného
zábradlí. Z
celo-prosklené systémové stěny spojovacího traktu bylo odstraněno
technické zádveří a nahrazeno v nové poloze atypickými
dřevěnými dveřmi.

Nová
střešní nástavba je koncipována jako lehká montovaná
dřevostavba s čelní prosklenou stěnou v dřevěných rámech.
Střešní krytina byla z památkových důvodů řešena dvojitou
bobrovkou s pojistnou hydroizolací kvůli malému sklonu.

Stěžejní
konstrukční a dispoziční úpravy byly realizovány ve středním
spojovacím traktu. Pokusili jsme se zachovat alespoň základní
konstrukce traktu /svislé sloupy a částečně konstrukce stropů/
spolu s hlavním ramenem schodiště. Veškeré ostatní části byly
odstraněny a nahrazeny novými tak, aby se jasně vymezil prostor
schodiště, a racionalizovali komunikace. Nad nově navrženým
schodišťovým ramenem do střešní nástavby je realizován
světlík na celou délku ramene umožňující zároveň přístup
na spodní úroveň terasy.

Interiéry
byly vybaveny kompletně novými povrchy, dveřními výplněmi a
osvětlením. Z půdní vestavby nad barokní částí byla zbudovaná
lehká lávka z niž je možné nově vystoupit na druhou úroveň
terasy. Vestavba obsahuje i novou reprezentativní zasedací místnost
na místě původní strojovny vzduchotechniky.

Administrativní objekt Praha

Vzhledem
ke kapacitním požadavkům zadání je zřejmé, že navrhovaná
stavba výrazným způsobem ovlivní vzhled celé vstupní části
města Špindlerův Mlýn. Je zde potenciál, aby se objekt stal
jednou z nejvýznamnějších staveb města. Jsme toho názoru, že
tento potenciál budoucího objektu je možné dosáhnout pouze
takovým řešením, které bude zahrnovat i celkovou kultivaci a
úpravu okolních veřejných ploch, zeleně a především pak měl
dopravního řešení odbočky na Sv. Petr 

Námi
předkládané řešení zlepší způsob a přehlednost dopravního
napojení odbočky na Sv. Petr, architektonicky zvýrazní pozici a
figuru soliterního historického objektu staré pošty, který se
tak stane přirozenou součástí nově vzniklého náměstí s
dostatečnou rozptylovou plochou před vstupem. 

Navrhovaný
objem jsme se rozhodli rozdělit do tří samostatných hmot, které
svým měřítkem lépe odpovídají současnému rázu města.
Vzniklé nepravidelné volné prostory mezi jednotlivými budovami
jsou vyplněny stromy a parkovou zelení čímž plynule opticky
propojují mětský prostor s lesem za Svatopetrským potokem.
Architektura návrhu je zcela podmíněna snaze o nalezení moderního
výrazu, který však bude úzce vyplývat z tradiční estetiky
horských penzionů.

Hotel Špindlerův mlýn

Studie
řeší přestavbu stávajících učeben a skladu na malý kinosál,
dále řeší přístupové prostory do tohoto kinosálu a základní
zázemí. 

Pro
přístup do kinosálu bude vyčleněna část stávajícího balkonu
kina – pomocí akustických požárních SDK příček a podhledu.
Na tuto dělící příčku bude ze strany stávajícího balkonu
provedena tapeta s motivem zachycujícím stávající balkon. Pro
přístup z hlavního schodiště budou použity stávající
dvoukřídlé dveře, které v současné době slouží pro přístup
na balkon. Přístup na balkon stávajícího kina bude umožněn
pomocí dvou dalších existujících dvoukřídlých dveří.
Součástí přestavby učeben na kinosál bude vybourání
stávajících zděných příček mezi učebnami a sklady. Zároveň
bude odstraněno stávající vyrovnávací schodiště. V prostoru
stávajícího menšího skladu budou vytvořeny 2 toalety pro hosty
malého kinosálu. Vedle kinosálu bude umístěna promítací
místnost v prostoru stávající učebny. Pro vyrovnání výškového
rozdílu cca 1,2 m mezi podlahou kinosálu a promítací místností
bude vytvořena šikmá rampa, která bude rovněž sloužit pro
přístup k sedadlům. 

Vestavba kinosálu palác Lucerna
Vyhlídka, Sedlec u Karlových Varů